7. kapitola- Návštěva
17. 4. 2011
Když Hermiona usnula, přemístil se Severus na Grimmauldovo náměstí do hlavního štábu Fénixova řádu. Říkal si, že by měl všem říct, že je Mia v pořádku a taky připravit ty dvě paka na to, že ještě dnes budou mít návštěvu v podobě Hermiony.
Bylo jen pár minut po poledni. Většina členů Fénixova řádu seděla u stolu a soustředěně o něčem debatovala. Když do dveří vstoupil Snape, jen pár z nich ho zaslechlo a otočilo se.
"Severusi!" paní Weasleyová se k němu rozběhla s ustaraným výrazem ve tváři. "Hermiona-co s ní-"
"Klid, Molly. Hermiona je v pořádku u mně, spí. Je tu jen jedna špatná zpráva, má zasaženou paměť. Nepamatuje si skoro nic..ale bude se to zlepšovat, časem. Pomůžu jí s tím."
"Severusi, já..nechci být nezdvořilá, ale odkdy se zrovna ty zajímáš o Hermionino zdraví?"
Touhle otázkou Severuse zaskočila. Měl jsem být na tohle blbé vyptávání připravený, říkal si naštvaně.
"Přece jsem ji tam nemohl nechat.. měla bolesti. Navíc..lektvary jsou můj obor."
Paní Weasleyová pozvedla obočí, ale dál se nevyptávala.
V tu chvíli k nim přispěchali Ron s Harrym, který se okamžitě zeptal: "Co je s ní?!"
"Pottere, jak už jsem říkal, Hermiona je v pořádku, jen po vašem.. zásahu.. ztratila paměť. Ale na vás dva si pamatuje, což se mi, upřímně, moc nelíbí. Ale chce vás vidět, včera o ničem jiném nemluvila. To se mi", Snape se ušklíbl, "nelíbí už vůbec".
"Vám aby se něco líbilo", poznamenal Ron. ("Rone! Jak to mluvíš?", napomenula ho matka.)
"A jak je vlastně Hermiona spokojená s vámi?", skočil jim do řeči Harry. "Jestli to nevíte, nikdy jste nebyl zrovna její.. hm, oblíbenec".
"Však se jí zeptejte sami", odsekl Severus. "Ještě dneska ji sem vezmu, až se pořádně prospí. Ale ujišťuji vás, jestli jí ještě něco uděláte... je s vámi konec. Když dovolíte, půjdu ji teď zkontrolovat."
Když se Severus vrátil domů, Mia v ložnici nebyla. A nenašel ji ani v obýváku, ani v kuchyni.
V duchu si nadával, že ji nechal samotnou. Ale než si stačil rozmyslet, co udělá nejdřív, vyšla usměvavá Hermiona ze Snapeovy pracovny a v rukou měla několik tlustých knížek.
"Nudila jsem se", řekla na vysvětlení. "Promiň."
" To já bych se měl omluvit, že jsem tě tu nechal."
Jemu samotnému to přišlo zvláštní. Nikdy neměl potřebu se nikomu omlouvat.
"Pro informaci, zařídil jsem ti schůzku s těma dvěma."
"Děkuju!" křikla radostně Mia, upustila knížky a vrhla se mu kolem krku. Pak si uvědomila, co dělá, a s rudými tvářemi ho zase pustila. "Kdy za nimi můžu?" zeptala se.
"Brzy, ale nejdřív se najíš." Mávl hůlkou a na stole se objevily talíře, misky, skleničky a příbory. Mávl podruhé a z ledičky vyletělo jídla jako pro osmičlennou rodinu. Všechno ladně dopadlo na stůl.
Snape se usmál. "Vezmi si, co chceš." Sám si sedl ke stolu a po dlouhé době si dal pořádný oběd.
Hermiona toho moc nesnědla, pořád nervózně poposedávala a kroutila se, až už se na to Severus nemohl dívat.
"Tak pojď". Vzal Hermionu za ruku, otočil se s ní na místě a přemístili se.
-
Na Grimmauldově náměstí si Miu hned zabrali Harry s Ronem. Ani si nevšimla, že se její ochránce tiše vytratil. Stačil jen oznámit Molly, že si musí něco zařídit a vrátí se pro Hermionu až v noci.
-
Severus moc dobře věděl, proč mu nijak zvlášť nevadilo, že tu Mia není. Sedl si do křesla a mnul si levé předloktí, které ho pálilo čím dál víc.
Dnes je totiž další schůzka Smrtijedů.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář